Evoluce je termín, který zná v podstatě každý. Učíme se o ní ve škole, čteme o ní v časopisech i na internetu. Ovšem jen málokdo má přesnou představu o tom, jak vlastně přesně funguje. To pak vede k různým miskoncepcím, které nakonec vedou k přesvědčení, že evoluce vlastně neexistuje.
Tím prvním, co bychom si měli uvědomit, je fakt, že až na výjimky probíhá v dlouhodobém časovém horizontu, jehož délka je odvislá od různých faktorů, jako je průměrná délka života daného druhu, věk sexuální zralosti a počet mláďat ve vrhu. Obvykle se však jedná o minimálně tisíce let, než dojde k nějaké pozorovatelnější změně, i když rychlá změna podmínek, například v důsledku nějaké katastrofy, může celý proces dramaticky urychlit.
Takto velké časové jednotky má však člověk problémy pochopit, jednoduše proto, že na to není náš mozek uzpůsoben. Jistě, používají se nejrůznější analogie, které by nám měli pomoci to pochopit, například ta známá s hodinami, avšak ani ony příliš nepomáhají.
Dále je potřeba si uvědomit, že zde není žádný konkrétní cíl, kterého by bylo potřeba ve vývoji daného druhu dosáhnout. Není žádná „perfektní forma“, kde se vývoj zastaví. Dokonce i u druhů, které přežily miliony let zdánlivě beze změny, jako jsou třeba žraloci či krokodýli, vidíme, že se od svých dávných předků přeci jen liší.
Hlavním cílem je přežít v daném prostředí tak dlouho, aby bylo možné zplození potomků a jejich vývoj do dospělosti. To druhé je důležité zejména u druhů, které o své mladé pečují. Po tomto období již nemá daný jedinec z evolučního hlediska žádný význam.
To je také důvod, proč například staří lidé mají problémy s páteří. Ta, kterou máme, je totiž vhodná pro čtyřnožce. Tvorové chodící po dvou nohách, jako lidé, zjistí, že se po určité době začne prakticky hroutit. Avšak vzhledem k tomu, že v té době již zplodili a vychovali vlastní děti, nebyl evoluční důvod pro to, aby se zde něco změnilo.
Rozhodně se tedy nejedná o nějaký všemocný nástroj, směřující k dokonalosti. A to je potřeba si uvědomit.
