Žena, která mi učarovala

Narodila se v Tours, ve Francii 1. Května 1980. Vlastním jménem Isabelle Geffroy. Pokud ještě nevíte, vězte, že jde o úžasnou zpěvačku jazzu a novodobou šansoniérku ZAZ. Po studiu konzervatoře a dalším hudebním studiu, kde se naučila hrát na piano, housle a kytaru, se věnovala zpěvu v různých kapelách, ale až v roce 2008 nastartovala svoji závratnou pěveckou kariéru, kdy „vystřelila“ k nebesům svým hitem JE VEUX.  

Zdánlivě obyčejná holka s neobyčejným chraplákem okouzlila nejen mě, ale i celý svět. Koncertovala v Rusku, Japonsku, Německu, Anglii, Švýcarsku, Řecku, měla rozsáhlé turné po Francii a samozřejmě jsme ji mohli vidět i u nás. Osobně jsem se byla podívat na koncert „PARIS“ v Ostravě a byl to opravdu zážitek. Skvělý zpěv, doprovodná kapela a i úžasně propracovaná scéna s promítanými obrázky Paříže opravdu neměla chybu. Zážitek, jak se patří. Procítěné šansony byly střídány s rockovějšími peckami, cikánsky laděnými písněmi, ale také s jazzem. Ne nadarmo je srovnávána s Edith Piaf.
Alba:                  
·         2010 ZAZ
·         2011 SANS TSU TSOU
·         2013 RECTO VERSO
·         2014 PARIS
·         2015 SUR LA ROUTE a PARIS, ENCORE!
·         2016 AU RANDES-VOUS DES ENFOIRÉS
 
A čím, že mě tolik zaujala?
Navenek obyčejná holka, ale energie a charisma z ní jen prýští. Dokáže zaujmout nejen svým netypickým zpěvem a tancem, ale také otevřeným bezprostředním vyprávěním a vystupováním…svým stylem života a živočišností.

Svůj pseudonym ZAZ v jednom z rozhovorů vysvětluje takto:  Zaz…v  dětství mi tak říkal jeden kamarád, no a zalíbilo se mi to, protože to odpovídá mojí životní filozofii, poslední, první a zase poslední písmenko abecedy, všechno, co má zemřít, se znovu zrodí, aby to potom zase zemřelo a zase se narodilo, všechno se neustále obnovuje v nekonečném cyklu.

Dokument
V roce 2015 byl o ZAZ natočen dokumentární film Sur la route (Na cestě), který skvěle zachycuje její kariéru na cestách a koncertech. Jsou zde zvěčněna velmi silná a nespoutaná vystoupení kupříkladu v Riu, ale také v Ostravě na Colours of Ostrava. Dokument je také skvělý tím, že u zpěvaččiných písní jsou uvedeny titulky, a tak se divák může zamýšlet nad hloubkou jejích textů. ZAZ zde také zdůrazňuje, že ať už se cítí jakkoliv, na pódiu se vždy cítí dobře a má radost. Není to žádná přetvářka, jelikož je to na jejích koncertech zřetelně vidět i slyšet.
Jedna z myšlenek ZAZ, která mi utkvěla v paměti, zní: NEJLEPŠÍ JE, NECHAT SE KAŽDÝ DEN PŘEKVAPOVAT ŽIVOTEM…